Naše tělo je předurčeno k pohybu, přesto v průměru 11 hodin denně prosedíme. Není se co divit, že jsme nemocní, máme nadváhu a špatnou náladu. Přemíra sezení totiž představuje podle odborníků stejně zákeřné nebezpečí jako kouření.
Lidský organismus potřebuje pro správné fungování dostatek aktivního pohybu. Moderní doba ale nahrává sedavému způsobu života – sedíme v práci, ve škole, v autě, před televizí, počítačem… A pak se divíme, že nás bolí záda, přibýváme na váze a trpíme různými zdravotními neduhy. Dlouhodobé sezení tak podle odborníků představuje pro naše zdraví podobnou hrozbu jako kouření.
„Když se nehýbeme, je naše tělo jako by vypnuté. Zpomaluje se krevní i lymfatický oběh, vznikají problémy s trávením i metabolismem tuků, ochabují svaly. Také páteř dostává zabrat, protože při sezení se neaktivují hluboké stabilizační svaly jako při stání, a tak meziobratlové ploténky musí nést tíhu celé horní poloviny těla. Při dlouhodobém sezení pak dochází až k deformacím a degeneraci pohybového aparátu,“ upozorňuje Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.
60 minut a vztyk!
Jenže co s tím? Pracovat musíme a těžko budeme šéfovi vysvětlovat, že nechceme dlouho sedět u počítače. Podle odborníků bychom si ale měli vymínit alespoň častější přestávky a minimálně po hodině práci na chvíli přerušit, vstát, udělat aspoň pár kroků, protáhnout si záda, případně si lehce zacvičit, zkrátka trošku tělo rozpohybovat…
K podobným závěrům došli i vědci, kteří před časem připravili v rámci své studie na University of Colorado 6týdenní program, jehož cílem bylo změnit „sedavé chování“ vysokoškolských studentů. Ti si mohli vybrat z různých metod (telefonické upomínky, časovače atd.) takovou, která jim nejvíce vyhovovala a přiměla je k tomu, aby po 60 minutách přerušili sezení a vstali. Zároveň si měli zvykat začleňovat do pracovního dne další komunikační techniky a aktivity (rozhovor namísto poslání e-mailu, procházka k vodní fontáně…).
Záměr výzkumníků se nejspíš vydařil – dva týdny po ukončení studie studenti pokračovali v nastaveném programu pauz po 60 minutách a techniky, které se z programu dozvěděli, začleňovali do každodenní rutiny – osvojovali si tedy zdravější návyky.
Ignorujte výtah
Ještě více než v pracovním procesu můžeme ovšem ovlivnit míru sezení ve svém volném čase. Základní doporučení zní: chodit, chodit, chodit…
„Ozdravný systém nastartujete velice rychle díky deseti tisícům kroků denně. To zní možná nesplnitelně, ale tenhle objem pohybu bez problémů zvládne každá zaměstnaná žena středního věku. Snažte se proto do svého dne zařadit pohyb a zejména chůzi, kdykoliv můžete. Dobré je naučit se ignorovat výtah a schody vždy vyjít nebo sejít. Jezdíte-li MHD, zvykněte si vystoupit na předposlední zastávce a zbytek cesty dojít pěšky. Alespoň krátkou procházku si dopřejte i v poledne nebo navečer. Někdo se rád proběhne, ale úplně stačí rychlá chůze, kterou ostatně odborníci považují za nejzdravější cvičení vůbec. Nezatěžují se při ní klouby ani páteř, což je důležité zejména tehdy, pokud nemáte ideální váhu. Chůze zároveň podporuje posilování středu těla a účinně přispívá k hubnutí,“ doporučuje Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.
Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz patří mezi nejaktivnější sportovní svazy v ČR. Sdružuje na 80 sportovních klubů, 2 500 aktivních členů a každoročně pořádá přibližně 40 sportovních soutěží. Je nejstarší vzdělávací organizací v oblasti fitness vzdělávání a zaštiťuje celorepublikové osvětové projekty Děti na startu a Česko se hýbe. Více na www.fisaf.cz
Zdroj: www.fisaf.cz