K tomu, abychom mohli dobře trávit mléko a mléčné výrobky, potřebujeme enzym zvaný laktáza. Jeho nedostatek způsobuje trávicí obtíže, například bolesti břicha, nevolnost, nadýmání. Řešením je vybírat si mléčné výrobky s nízkým nebo nulovým obsahem laktózy. Právě takové je i ghí – přepuštěné máslo bez laktózy i kaseinu.
Možná patříte k lidem, kteří, ač mají sebevětší chuť na kakao, zmrzlinu nebo pečivo s máslem, raději si je odepřou, protože mají s potravinami obsahujícími mléko špatnou zkušenost. Krátce po jejich požití totiž pociťují nepříjemné trávicí potíže – nejčastěji bolesti břicha, nadýmání, nevolnost, křeče, průjem, někdy i zácpu. Tyto projevy signalizují, že nejspíš trpí intolerancí laktózy, tedy neschopností organismu strávit cukr obsažený v mléce.
Mléko nahraďte kefírem a máslo ghíčkem
„Štěpení laktózy (mléčného cukru) v tenkém střevě má na starosti enzym zvaný laktáza. Pokud máme tohoto enzymu nedostatek, či nám zcela chybí, organismus nám to dá najevo problémy s trávením. Zcela vyřadit mléčné výrobky z jídelníčku by byla určitě chyba, protože jsou cenným zdrojem bílkovin, vápníku a vitamínů. Rozumnější je zaměřit se na ty, které mají nižší obsah laktózy, případně ji vůbec neobsahují, a jsou tedy mnohem lépe stravitelné. Patří sem například kysané mléčné výrobky, jako jsou jogurty, kefír, kysaná smetana, kde dochází kvašením k rozkladu laktózy. Nízký obsah mléčného cukru mají i některé sýry – například mozzarella, čedar nebo ementál. Také ghí, přepuštěné máslo, může lidem s intolerancí laktózy prokázat skvělou službu. Na rozdíl od klasického másla totiž neobsahuje laktózu, a dokonce ani kasein, což je mléčná bílkovina, na kterou jsou také někteří lidé alergičtí,“ říká Andrea Zpěváková Dostálová ze společnosti České ghíčko ve Vysokém Mýtě.
Ghí jako uznávaná superpotravina
Právě vysrážení kaseinu a laktózy je základním principem celého výrobního procesu ghí. Následným přefiltrováním zbyde z másla jen tekutý máselný tuk. Ten má z pohledu lidské výživy velmi zajímavé vlastnosti.
Ghí má vysoký kouřový bod – až 250 ℃ (běžné máslo má 170 °C), proto se ani při vysokých teplotách nepřepaluje a ani během zahřívání nevznikají nestravitelné toxické látky, jako je tomu u mnoha jiných tuků. Ghí lze použít v teplé kuchyni všude tam, kde byste použili jakýkoliv jiný tuk. Je tak ideální nejen na vaření a pečení, ale také na smažení. A můžete ho i jen tak namazat na chleba. V jakékoliv podobě výborně chutná a voní.
„Ghí obsahuje vitamíny A, D, E a K. Odstraněním mléčné bílkoviny a odpařením vody získáme velmi dlouhou trvanlivost bez nutnosti chlazení. V lednici, nebo jen ve spíži či kdekoliv jinde vám ghíčko vydrží minimálně 12 měsíců,“ upozorňuje Andrea Dostálová.
Není divu, že ajurvéda považuje ghí za zásadní potravinu pro zdravý vzhled, mentální rovnováhu a dobré trávení. A darujete-li někomu ghí, myslíte na jeho zdraví.
Které ghí si vyberete?
České ghíčko vyrábí nejen klasické Ghí, ale k dostání je i BIO Ghí nebo různě ochucené varianty, například Ghí s chilli nebo Ghí s vanilkou a skořicí. Úplnou novinkou je pak Kozí Ghí. Výborné jsou i Ghítely, zdravé varianty pomazánek, které se nabízejí v těchto příchutích: lískooříšková, arašídová, kešu a kokos nebo mandle a káva.
Na výběr máte i z několika variant velikostí, abyste mohli „ochutnávat“, než se pustíte do ghíčka ve velkém. Na www.ceskeghicko.cz koupíte klasické Ghí (340 ml za 199 Kč, 760 ml za 355 Kč a 1 000 ml za 444 Kč), BIO Ghí (340 ml za 233 Kč, 760 ml za 444 Kč a 1 000 ml za 555 Kč), ochucená ghíčka (220 ml za 155 Kč), Kozí Ghí (220 ml za 255 Kč) či Ghítely (230 ml za 199 Kč a 1 000 ml za 555 Kč).